Stres obecně je odpovědí na nějakou zátěž, ať už psychickou či fyzickou. Na stres se můžeme dívat jak z hlediska psychologického, tak z hlediska biologického.
Nakupování a balení dárků, pečení spousty druhů cukroví, které stejně nebude mít kdo jíst, velký úklid a zdobení domácnosti. Mraky povinností a necelý měsíc do Vánoc. Tyto svátky klidu často provází období předvánočního stresu ve snaze mít pro onen Den D vše dokonalé. Pojďme se podívat na to, co to stres je a jak působí na náš organismus.
Stres obecně je odpovědí na nějakou zátěž, ať už psychickou či fyzickou. Na stres se můžeme dívat jak z hlediska psychologického, tak z hlediska biologického. Z psychologického hlediska rozlišujeme dva druhy stresu – eustres a distres.
Eustres je pozitivní zátěží, která jedince stimuluje k vyšším psychickým i fyzickým výkonům.
Distres již představuje nadměrnou zátěž, která může jedince významně poškodit.
Z biologického hlediska se jedná o něco trochu jiného. Pokud se ponoříme do hloubky našeho těla a představíme si jednotlivé buňky, můžeme definovat oxidační stres. Proti němu se organismus brání svým antioxidačním systémem, který zahrnuje skupinu látek (antioxidantů), které mají schopnost reagovat s tzv. volnými radikály a neutralizovat jejich účinky. Volné radikály si můžeme představit jako atomy, které mají navíc jednu částici zvanou elektron. Elektrony bývají ale rády spárované, proto si k sobě v organismu velice agresivně hledají elektron další, čímž vzniká řetězová reakce. Pokud spárované nejsou, poškozují buňky zejména mutacemi naší genetické informace.
Volné radikály řadíme do dvou skupin – reaktivní formy kyslíku (ROS) a reaktivní formy dusíku (RNS). V organismu se tvoří dvěma cestami, jednak exogenně, například vlivem záření, jednak endogenně při metabolických procesech. Jejich tvorba je tedy přirozená a antioxidační systém si s nimi za normálních podmínek poradí. Problém však nastane, pokud mezi antioxidační obranou a volnými radikály vznikne nerovnováha. Ta vede k již zmíněnému oxidačnímu stresu, který způsobuje různé patologie, jako je stárnutí, autoimunitní onemocnění či rozvoj nádorových onemocnění.
Výše zmíněné působení stresu je v naší populaci již celkem známé. Stejně tak je známé, že proti těmto faktorům lze bojovat správnou životosprávou, nicméně realita je daleko jinde. V této souvislosti bych Vám ráda představila jeden ze “zázraků přírody” v boji proti negativním účinkům stresu. Tímto zázrakem je Moringa olejodárná (Moringa oleifera L.). Jedná se o strom, který dobře roste ve vlhkých tropech nebo na horkých a suchých místech. Mnoho zemí ji používá ve své kuchyni jako běžnou zeleninu, avšak v tradiční medicíně má kromě výživové hodnoty i několik léčivých účinků. Obsahuje široké spektrum vitaminů a minerálů, mastných kyselin, velice významné jsou potom sloučeniny sulforafan, který spouští syntézu antioxidačních látek, a moringin, který dokáže spustit “sebevraždu” nádorových buněk. Zde je nutno zdůraznit, že se nejedná o lék, nicméně mnoho vědeckých studií, včetně té, které jsem se osobně účastnila, dokazuje její zmíněné účinky. Pokud tedy váháte, zda a jaký doplněk stravy vyzkoušet, moringa je jasnou volbou.
Když jsme si řekli, co je to stres a jak působí na náš organismus, pojďme se ještě podívat na pár tipů, jak si předvánoční období zpříjemnit a stres alespoň částečně eliminovat:
- Plánujte a stanovte si pevný denní režim. Je dokázáno, že lidé, kteří každý den vstávají a chodí spát ve stejnou dobu jsou v mnohem lepší psychické kondici.
- Pravidelně a zdravě jezte, posilníte si tak organismus pro všechnu tu práci, která vás čeká.
- Neplašte – vše jste vždy stihli v předešlých letech a stihnete to i teď.
- S cukrovím to opravdu nepřehánějte – stejně skončí v mrazáku nebo u kolegů v práci.
- A v neposlední řadě – uvědomte si, že Vánoce jsou o tom být spolu. Není důležité, kolik dárků komu dáte a kolik druhů cukroví napečete. Užijte si to, že můžete mít rodinu pohromadě.